Narozeniny svých blízkých využívám k tomu, abych si vyzkoušela nové dorty. Když koncem července slavil můj syn Jáchym své první narozeniny, rozhodla jsem se mu upéct lehunký vanilkový dort s krémem z bílé čokolády a spoustou borůvek.
Byla to katastrofa. První půl kila bílé čokolády jsem při rozpouštění spálila. Druhý pokus jsem si už pohlídala, ale ve spojení s mascarpone a tvarohem mi krém vůbec nedržel. Dala jsem mu čas, aby ztuhnul, ale nějak se to nedařilo. Já jsem celkem nedočkavá, takže jsem ho začala doslova patlat na dort a všude mi tekl. Byla jsem zoufalá, chtěla jsem pro svého syna dokonalý dort a už teď jsem věděla, že tento to rozhodně nebude.
Nějak jsem to nakonec nazdobila a nechala pořádně zatuhnout. Jáchym měl samozřejmě velikou radost, největší teda ze svíčky, kterou se hned snažil sfouknout, což se mu několikrát podařilo a my zapalovali a zapalovali, aby měl radost.
Chuťově dort nebyl špatný, děti se olizovaly až za ušima, ale na můj vkus moc sladký. Možná i proto, že nemám ráda bílou čokoládu, tak jsem si moc nepochutnala. A já když chci „hřešit“ tak už to musí stát za to.
Každopádně příští dort bude lepší… možná už konečně dokonalý.
Míša❤️
Napsat komentář